Farma v Kožichovicích – energetický systém pro zemědělství budoucnosti • SvitimeStejne.cz

Česká rajčata Oliver se za krátkou dobu své existence stala pojmem a posbírala četná ocenění. Málokdo však ví, že farma v Kožichovicích na Třebíčsku je pouze jednou z mnoha součástí geniálního energetického systému, který funguje jako soběstačný organismus.

S prvotním nápadem vystavět skleník přidružený ke komplexnímu energetickému centru přišel podnikatel Leoš Zahrádka, současný jednatel společnosti Farma Kožichovice. Kromě skleníku o rozloze 3,3 hektaru najdeme v průmyslové zóně další provozy, například výrobnu zmrzliny, firmudodávající plastové díly pro automobily, strojařské a zámečnické společnosti i depo autobusového dopravce. Všechny subjekty jsou navázány na dvě energetická centra s celkem čtyřmi kogeneračními jednotkami Caterpillar. Tyto jednotky v podobě plynových motorgenerátorů spalují zemní plyn a vyrábějí z něj současně teplo i elektrickou energii, které jsou následně výkonnými čerpadly rozváděny po celém areálu. Celkový výkon kogeneračních jednotek činí 4200 kW.Projekt vznikl v roce 2017, stavební práce započaly na začátku zimy 2018 a na podzim 2019 se ve sklenících poprvé sklízelo. Celý projekt teď běží ve zkušebním provozu a stále se ladí drobné nedostatky, už nyní je ale zřejmě, že koncept dále poroste.

Přestože energetický komplex Kožichovice představuje členitý organismus s mnoha na sobě závislými orgány, rajčata ze zdejších skleníků jsou bezpochyby nejatraktivnějším produktem. Rostlin se zde pěstuje k padesáti tisícům a světlo jim poskytují tři tisíce sodíkových výbojek, které napodobují sluneční paprsky a umožňují pěstování bez ohledu na roční období. Kvůli UV záření místní zaměstnanci fasují opalovací krémy a během celého roku pracují v prostředí vytopeném na příjemných 25 °C. Rajčata se pěstují hydroponicky, tedy zcela bez využití půdy. Rostliny jsou zasazené v rohožích z kokosových vláken a přijímají veškeré živiny pouze z vodního roztoku. Opylování květů ve skleníku mají na starost čmeláci, o obranu před škůdci se stará neinvazivní druh brouka s názvem klopuška, rajčata tedy nejsou ošetřena žádnými pesticidy.Zálivku zajišťuje dešťová voda svedená z okolních průmyslových hal do velké zakryté nádrže vedle skleníků.Tato umělá laguna má objem 18 000 kubíkůa kromě dešťové vody do ní přitéká i voda zkondenzovanána vnitřních stěnách skleníků nebo v klimatizačních jednotkách.

Své využití v koloběhu živin najdou i spaliny z motoru, obvykle zdroj nevítaných skleníkových plynů. Poté, co jsou spaliny ochlazeny a zbaveny nežádoucího oxidu uhelnatého a oxidů dusíku, jsou odváděny k rostlinám jako zdroj oxidu uhličitého potřebného pro fotosyntézu. CO2dodávané do skleníku tak nejen neznečišťuje životní prostředí, ale nahradí i technické CO2, za které by jinak farma v Kožichovicích utratila až šedesát tisíc korun týdně.

I pro ostatní firmy představuje kožichovický komplex příjemné a po všech stránkách výhodné místo k životu.„Symbióza je výhodná pro všechny zúčastněné: podniky připojené k lokálnímu výrobci dostávají elektřinu za cenu, na kterou by při odběru z regionální distribuční soustavy nedosáhly, ale dodavateli se i tak její výroba vyplácí,” říká Jan Kerber vedoucí realizací Zeppelin CZ. Přebytky elektrické energie, které se v rámci této uzavřené energetické soustavy nespotřebují, jsou odváděny do regionální distribuční soustavy, kde představují flexibilní zdroj elektřiny pro obchodníky s energiemi.

Teplo vyrobené ve žlutých kogeneračních jednotkách Caterpillar se ve formě teplé vody sbírá do obří akumulační věže o objemu 500 kubíků a dále proudí do všech zdejších provozů podle potřeby. Ve strojírenských dílnách roztápí kalící pece, u zmrzlinářů ohřívá tanky na smetanu a čokoládu. Část tepelné energie je převedena na chlad, který se využívá například při výrobě zmrzliny. Výroba chladu z tepla je přitom levnější než z elektřiny. Ke konverzi tepla na chlad slouží dvě absorpční chladící jednotky – jedna ochlazuje na teplotu −15 °C čpavek používaný k výrobě zmrzliny, druhá chladí na 7 °C vodu potřebnou pro klimatizování budov. Kromě haly pro expedici rajčat se klimatizace užije ve výrobě dílů pro automobily, kde jinak stroje dokáží roztopit halu až na 35 °C.

Teprve při podrobnějším pohledu pochopíme, jak složitý energetický komplex se v Kožichovicích povedlo vytvořit. Síť energetických rozvodů o délce mnoha kilometrů je ukrytá pod zemí, venku všechno vypadá jako v kterémkoliv jiném průmyslovém areálu. O to více překvapí, jak propracovaná, vyvážená a komplexní soustava zde existuje. Výroba energie v každém okamžiku odpovídá požadavkům jednotlivých odběratelů. Když ve skleníku potřebují rajčatům přitopit nebo když se zmrzlináři pustí do výroby jiného druhu nanuku, dispečeři řídící provoz energocenter ihned pružně reagují na změny a upravují plány na výrobu energie. „Pro nás to mimo jiné znamenalo detailně porozumět potřebám odběratelů a to až na úrovni jejich výrobních technologií,” říká Jaroslav Tvrdík, který měl ve společnosti Zeppelin CZ na starost realizaci projektu.

Projekt v Kožichovicích ukazuje, že technologie v energetice stále kráčejí mílovými kroky kupředu. Lokální výroba energií, efektivní využívání zdrojů a nezávislost na dálkové distribuci jsou trendy, jež získávají na významu v energetice na celém světě. Komplexní projekty jako energetický systém v Kožichovicích představují způsob, jak v budoucnosti mohou být energií z místního zdroje zásobeny velké celky. Čerstvá zralá rajčata po celý rok jsou pak příslovečnou třešničkou na dortu.