Elektrifikace dálnic – šance pro čistou nákladní dopravu

Tahače napojené na elektrické vedení připomínají staré známé trolejbusy. Možná právě v tomto systému se skrývá budoucnost těžké nákladní dopravy a elektrifikace dálnic je krok tím správným směrem. 

Oproti obyčejné dálnici je ta elektrifikovaná vybavena speciálním pruhem s trolejovým vedením. Hybridní tahače s pantografem mohou z vedení sbírat elektřinu a výrazně tak omezit množství produkovaných emisí. V Evropě probíhá již několik projektů, které se věnují testování technologie a vyhodnocení jejího přínosu, do jejich podpory se zapojují i státní instituce, zejména v Německu, Itálii a Švédsku.

V čem je tento systém výhodnější než použití již existujících tahačů, které fungují na čistě elektrický pohon? Ryze elektrické tahače najdou uplatnění v dopravě na kratší vzdálenosti, pro delší trati však nejsou vhodné. Větší zátěž znamená větší spotřebu, ať už nafty, nebo elektřiny, a zatímco naftu lze i ve velkém množství načerpat během chvilky, elektřina do velkokapacitních baterií se nabíjí relativně dlouho. Hledání optimální udržitelné technologie tedy pokračuje.

Německo je nejdál

První pětikilometrový úsek elektrifikované dálnice, ne němž spolupracovaly společnosti Siemens a Scania, byl otevřen pro ostrý provoz v létě roku 2019. Část dálnice A5 jižně od Frankfurtu je vybavena elektrickým vedením v obou směrech a testování na ní probíhalo už dříve, až před rokem a půl ji však začal využívat skutečný dopravce v reálném provozu. Spediční firma Spedition Schanz na trase zajišťuje pravidelný převoz materiálu mezi nedalekými firmami.

Fungování v praxi vypadá následovně. Tahač je vybaven hybridním pohonným ústrojím, tedy spalovacím motorem i elektromotorem. Ve chvíli, kdy tahač najede pod elektrifikovaný úsek a vysune pantograf, přepne se jeho pohon na čistě elektrický a tahač v funguje jako trolejbus. V tomto elektrickém režimu může jet maximální rychlostí 90 km/h.

V případě, že pohon nespotřebuje veškerou dodávanou energii, dobíjí se zároveň akumulátor tahače, jehož kapacitu lze využít později, až vozidlo elektrifikovaný úsek zase opustí. K dobíjení baterie dochází také rekuperací při brzdění, což je účinné především při táhlých sjezdech. Vozidlo zároveň dokáže fungovat i v čistě spalovacím režimu, není tudíž závislé na dobíjecí infrastruktuře. 

Systém ve vozidle je téměř kompletně automatický. „Když začne nákladní vozidlo předjíždět jiný automobil nebo elektrifikovaná část dálnice končí, pantografový sběrač se sám spustí. Elektromotor bude i nadále poháněn energií z akumulátoru tak dlouho, jak jen to bude možné. Po předjetí se může řidič vrátit do elektrifikovaného jízdního pruhu,“ popisuje způsob provozu Viktor Tamayo, koordinátor PR a komunikace společnosti Scania. Právě Scania dodala první tahače pro testování na elektrifikovaných úsecích – patnáct kusů modelu Scania R 450 v hybridním provedení. Vedení společnosti se netají svým optimismem ohledně budoucnosti elektrifikovaných dálnic. Prý nebude trvat dlouho, než se elektrifikace těžké nákladní dopravy stane pro dopravce dobrou investicí. 

Budoucnost nákladní dopravy?

K dnešnímu dni probíhá zkušební provoz elektrifikovaných nákladních vozidel celkem na třech úsecích německých dálnic, své testovací lokality má i Švédsko. Podle několika studií jsou právě elektrifikované silnice alternativou, která pomůže výrazně snížit emise CO2, jejímž významným producentem je nákladní doprava. 

„Na rozdíl od osobních automobilů, které zůstávají většinu dne nehybně zaparkovány, vykonávají nákladní vozidla různé dopravní operace po mnoho hodin, přičemž nutnost zastavení za účelem nabití by mohla jejich provoz velmi narušovat. Elektrifikované silnice nabízejí rozumné a efektivní nabíjení během cest. I když se z technického hlediska jedná jen o další způsob nabíjení elektrických nákladních vozidel, může být toto řešení vhodné zejména na silně frekventovaných silnicích. Navíc také šetří akumulátory a snižuje zatížení energetické sítě,“ vysvětluje Magnus Höglund, vedoucí pro řešení infrastruktury a nabíjení ve společnosti Scania.

Systém má pochopitelně i své nevýhody. Nejvíce kritiky směřuje k faktu, že kolem dálnice musí vyrůst řada betonových sloupů, které hyzdí krajinu a v případě nehody mohou znamenat nebezpečí navíc. Dálnice je za tímto účelem vybavena zesílenými svodidly, což zase zvyšuje náklady na vybudování systému.

A zůstává i tradiční otázka elektromobility, zda není produkce škodlivých emisí pouze přesunuta z dálnice do elektrárny. To by mohlo řešit použití elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Share on Facebook

Tweet

Follow us